pátek 18. září 2020

Čtrnácté narozeniny

Už před nějakou dobou jsme s Kayou začaly trávit víc času u babičky a dědy. Navíc se blížily naše narozeniny a babička si přála nás tam mít, takže jsme neváhaly a hned v pátek večer už nás tam měli. Nakonec jsme se ani nestihly zastavit na těch Středověkých slavnostech. Babička ale měla hned lepší náladu, když jsme u nich byly, takže nám to vůbec nevadilo. Nechala se přesvědčit, abych aspoň v neděli zašla na farmu a Kaya u nich zůstala. Dostala jsem znova na starost krávy a koně a užívala jsem si to. Celé dva dny. 

V pondělí večer jsem totiž přišla z farmy domů a Kaya mě hned dotáhla do našeho pokoje. Vysoukala ze sebe, že babičce se přitížilo a rozbrečela se. Další dny jsem neměla na farmu ani pomyšlení a s Kayou jsme se od babi ani nehnuly. Povídaly jsme si s ní o Bradavicích, vyprávěla různé historky z dob, kdy tam s dědou chodili. Byla taky v Nebelvíru, takže je hrozně pyšná, že jsme tam skončily i my s Kayou. Děda se všemožně snažil nás všechny tři zabavit a vymýšlel různé hry s kartami. Několikrát se za námi přišla podívat i mamka a večer na naše narozeniny se z práce uvolnil i táta a měli jsme velkou rodinnou večeři. Babička úplně zářila, když nás tam měla všechny (hlavně taťku). Byly to podivný narozeniny, ale moc jsme si to užili. Všichni se tak nějak snaží tvářit, že se nic neděje. Já se snažím nepropuknout v pláč, hlavně když Kaya začne smutnit a ptát se mě, co budeme dělat, až jednou...

Domluvily jsme se s mamkou, že do konce prázdnin s Kayou zůstaneme u babičky. Trochu se bojíme, co s ní udělá náš odjezd do školy. Doufáme, že aspoň časté dopisy ji udrží v dobré náladě. Nessie se tenhle rok asi hodně proletí.

Po tom, co jsme si všichni zvykli na novou situaci v rodině, jsem se vrátila na pár dní na farmu. Tentokrát jsem měla s Yv službu u koz a bylo fajn dělat něco jiného a na chvíli se od toho všeho odpoutat. Zbývá už jen pár dní a pojedeme zase na hrad. Prázdniny hrozně utekly a přes to všechno jsem si je užila a na dlouho mi utkví v paměti. A doufám, že se ještě někdy vrátím na farmu, třeba i s Kayou. Nejvíc jsem ale zvědavá, co si pro nás připraví další školní rok. 

Žádné komentáře:

Okomentovat