Hrozně mě mrzelo, že jsem se letos nemohla zúčastnit výletu do Prasinek. Jako kdyby to někdo tušil, před pár dny se na koleji objevila tabule, která hlásila, že o víkendu proběhne další výlet! Nemohla jsem se dočkat a v neděli ráno jsem byla dřív než obvykle a celá natěšená jsem čekala ve Vstupní síni.
Těsně před odchodem nám v truhličce časopisu přibyly další dva příběhy, které jsem si vzala s sebou, abych si je mohla přečíst někde na lavičce v Prasinkách. Když už jsme čekali u brány a profesor Perry nás už šel pouštět, přiřítila se Kaya. Za bránu šla samozřejmě první, ani se na mě nepodívala a byla pryč. Zbytek dne jsem ji neviděla. Nevím, co jí zase přelítlo přes nos.
Po vesničce na nás čekaly poschovávaná velikonoční vejce, za která prý dostaneme nějakou odměnu z Medového ráje. Za tři bonusová vajíčka jsem u Tří košťat dostala horkou čokoládu zdarma. Byla moc dobrá a nakonec jsem oba příběhy přečetla tam. Popravdě se začínám bát, aby do konce května vůbec nějaké kvalitní články byly. Tyhle dva mě donutily trochu pochybovat o psychickém zdraví havraspárských prvaček.
Šla jsem se podívat i do několika obchůdků. Oblečení mě teda moc nezaujalo a vlastně ani nevím, co bych si potřebovala koupit. Stavila jsem se v papírnictví, kde teda moc výběr neměli, ale aspoň jsem si koupila další zásobu inkoustu. U taškáře jsem koupila pár časovaných hnojůvek a plnící balonky. Nevím vůbec k čemu, když to stejně nepoužívám. Ale je dobré mít v zásobě pár bomb, víte.. kdyby náhodou. Asi nejvíc jsem toho nakoupila v Medovém ráji, i když jsem našla všech deset vajíček. Prostě jsem neodolala. Koupila jsem si nějaké bonbony, čokoládu a lízátka. Taky jsem Elen koupila aspoň jednoho gumového slimáka. (Ještě že mi profesor Hatfield donesl z banky ty peníze!)
Když už mluvím o Elen, potkala jsem ji hned, jak se mi podařilo probudit spícího profesora Perryho a došla do hradu. Taky akorát dosbírala vejce a já jí předala příběhy. Byla z nich asi stejně v šoku jako já. Došly jsme na kolej, kde hned slupla toho slimáka ode mě a dlouho jsme si povídaly. Po zastávce na pokoji, kde jsem vyložila nákup, jsem se vrátila do spolky a našla tam ještě Nat a Pheo. Pochopila jsem, že Pheo občas tráví čas s tím malým klukem Stuim. Já s ním teda nikdy nemluvila, ale občas ho potkám. S Elen jsme jí prozradily obsah jednoho toho dnešního příběhu. Asi nikdy jsem Pheo neviděla takhle naštvanou.
Žádné komentáře:
Okomentovat