Halloween
2013
Sice
jsem tvrdila, že loňský Halloween ve stylu Egypta nic nepřekoná, ale ten
letošní byl taky skvělý. No dobře, nebyl lepší než ten loni. Vlastně jsem půl
dne pobíhala po hradě a hledala karty, protože bylo téma Alenky v říši
divů. Ale i když se za ten den hodně nachodím, mám tyhle zábavy ráda. Je hezké
vidět, jak se nám tu starají o zábavu (a taky za to dostáváme super odměny). Každý
rok jsou pro nás nachystané tematické kostýmy. Rok od roku si přijdu směšněji,
ale co, je to Halloween.
Když mi k večeru chyběla poslední karta, narazila jsem na Pheo. Taky jí chyběla už jen jedna a navzájem jsme si poradily, kde tu poslední najít. Jak mě mohlo nenapadnout hledat na famfrpálovém hřišti?! A přesně tam byl nachystaný kroket. Nikdy jsem to nehrála a s očarovaným náčiním nám to už vůbec nešlo. Myslím, že jsme se dostaly asi k druhé brance a pak jsme to vzdaly a šly na večerní zábavu. Tam jsem si kromě Pheo povídala ještě s Nat z naší koleje a její sestřenicí. Jsou letos v prváku. Šly jsme spát až těsně před večerkou a mně po tom dni vůbec nešlo usnout.
Vánoce
2013
Letos
jsem si Vánoce užila nejvíc za poslední tři roky, kdy je trávím na hradě. Už
v prváku jsme s Kayou o Halloweenu zkoušely upéct koláč v klubu
profesorky Hatfield. Letos jsme si šly zkusit cukroví, konkrétně kokosky. Oběma
se nám povedlo první várku zkazit. Mně se druhá už povedla, ale ty kokosky byly
nedopečené. Snědla jsem je, ale moc dobře mi po nich nebylo (ještě se mám co
učit). Byl tam takový chaos, že ani nevím, jak dopadla Kaya. Přišel se na nás
podívat i profesor Hatfield se Scottym.
Dárky mě tenhle rok fakt hodně překvapily. Poprosila jsem rodiče o sovu a opravdu jsem ji dostala! Pojmenovala jsem ji Nessie. Zatím doručila jen jeden dopis, přijde mi, že od Vánoc nějak nic nestíhám. A rodičům už bychom vážně měly napsat.
V kolejním dárku na nás čekal batoh plný potřeb ke kempování od spacáku přes cestovní polštářek až k termosce a lékárničce. Že by se kolejní snažili naznačit nějaký výlet o prázdninách? To by bylo boží!
Svatba
Ronnyeho a Will
Zažila
jsem úplně první svatbu. Někdy po Vánocích přišla mně i Kaye pozvánka. Obě nás
potěšilo, že si na nás vzpomněli a chtěli nás tam mít. Konala se 21. února
2014. Z pozemků hradu jsme se přenášedlem dostali do Kotle a odtamtud jsme
rovnou pokračovali až na svatbu. Usadili jsme se a nějakou dobu jsme čekali,
než začne obřad. Will i Ronnyemu to slušelo a vypadali fakt šťastně. Obřad se
teda hrozně táhl a ke konci už to byla nuda. Asi bych brzo usnula, kdyby
nepřišla řada na prsteny a sliby. Potom nás čekaly neméně dlouhé gratulace.
Byla jsem ale ráda, že přišlo tolik lidí s Ronnyem a Will oslavit jejich
den.
Na večeři to měli krásně vyzdobený. S Kayou jsme měly místa hned na kraji, takže nám netrvalo dlouho je najít. Po chvíli jsme zjistily, že hned naproti nám sedí Hatfieldovi, takže o zábavu bylo postaráno. Ronnye před jídlem pronesl přípitek, a i když ho znám krátce, i já se divila, že se mu to podařilo docela zkrátit. Měli jsme několik chodů včetně svatebního dortu. Nějak právě během toho dezertu si mě všiml Scotty. Postaral se mi o zábavu na celý zbytek večera, protože se mě několik hodin skoro nepustil. Když zjistil, že získal moji pozornost, utíkal si pro batůžek a vytahal po zemi všechny svoje hračky. Nic roztomilejšího jsem asi neviděla.
Šla jsem spát docela pozdě. Na recepci hotelu, u kterého se svatba konala, jsem si vyzvedla klíče. Samozřejmě jen mně se může stát, že se dveře pokoje zaseknou, takže jsem musela jít zpátky do recepce pro pomoc. Sotva jsem se stihla převléknout do pyžama, než jsem usnula.
Ráno jsem si trochu pospala a kolem oběda jsme se měli přenést zpátky na hrad. Ministerští měli menší zpoždění, tak jsme se krbem přenesli do Kotle a tam už bylo přenášedlo připravené.
A jako návrat do reality na mě už čekaly povinnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat